Článek

Jak slyšet sebe, když jste zvyklí myslet na druhé

Někdy jsou potřeby druhých lidí slyšet jasněji než ty vlastní.

Rychle si všimnete nálady druhého člověka, volíte slova a snažíte se nevytvářet napětí. Odpověď na jednoduchou otázku „co chci já?“ však nepřichází. To nemusí znamenat, že žádná vlastní přání nemáte. Možná jen příliš zesílil zvyk orientovat se nejprve podle druhých.

Vztah k sobě začíná drobným pozorováním. Kdy souhlasíte, i když uvnitř cítíte odpor? Jak se cítíte po rozhovoru? Která prosba zůstala nevyřčená? Tyto detaily pomáhají rozlišit vlastní rozhodnutí od automatického ústupku.

Nejde o to přestat brát ohled na blízké. Důležité je, aby ve vztazích zůstalo místo i pro vaši zkušenost: pocity, potřeby a možnost o nich mluvit.